Konjunktiv perfekta aktiva
| osoba |
singulár |
plurál |
| 1. |
λε-λυ-κ-ὼς (-υῖα, -ὸς) ὦ |
λε-λυ-κ-ότες (-υῖαι, -ότα) ὦμεν |
| 2. |
λε-λυ-κ-ὼς (-υῖα, -ὸς) ᾖς |
λε-λυ-κ-ότες (-υῖαι, -ότα) ἦτε |
| 3. |
λε-λυ-κ-ὼς (-υῖα, -ὸς) ᾖ |
λε-λυ-κ-ότες (-υῖαι, -ότα) ὦσι(ν) |
Konjunktiv perfekta aktiva se v Novém zákoně vyskytuje většinou ve tvaru analytickém (opisném), tvořeném pomocí participia perfekta aktiva a konjunktivu prézenta od slovesa "být". Klasická řečtina používala tvary syntetické: λε-λύ-κω, λε-λύ-κῃς, λε-λύ-κῃ, λε-λύ-κω-μεν, λε-λύ-κη-τε, λε-λύ-κω-σιν. V konjunktivu perfekta medio-pasiva se užívaly opisné tvary běžně:
Konjunktiv perfekta medio-pasiva
| osoba |
singulár |
plurál |
| 1. |
λελυ-μένος, -μένη, -μένον ὦ |
λελυ-μένοι, -μέναι, -μένα ὦμεν |
| 2. |
λελυ-μένος ᾖς |
λελυ-μένοι ἦτε |
| 3. |
λελυ-μένος ᾖ |
λελυ-μένοι ὦσι(ν) |